Tak musím říct, že Brno nás dostalo. V pátek jsme měli dlouhou noc. Vzhledem k pozdnímu začátku koncertu jsme se na cestu do Brna vydali až praticky v nočních hodinách. Tam nás ovšem čekalo nejedno překvapení, nepříjemné i příjemné. Všichni domorodci, na které jsme při hledání Bobby centra jsme narazili, byli velice příjemní a navíc dovedli i znamenitě poradit. Ovšem ti, co dvakrát málem narazili do nás, už tak příjemní nebyli. Všichni jsme si oddechli, až když jsme konečně dorazili k barevnému neonu, který hrdě hlásal "Bobby centum Laser Show Hall". Tam nás čekalo další překvapení.

Sebevědomě si myslím, že nejsem v oboru žádný nováček a že jsem už nějaký sál prošel. Stejně tak moji přátele z ABBA WR jsou vesměs zcestovalí hudebníci a jen tak něco je nepřekvapí. Sál brněnského Bobby centra nám ale vyrazil dech. Laser Show Hall je velký sál asi pro osmset lidí vybavený stupňovitým hledištěm vlastním kvalitním ozvučením (Martin Audio, Klark teknik, BSS, Lexicon atd.), velkoplošnou projekcí a širokým světelným parkem vč. laseru. Jinými slovy ve větším a hezčím sále jsme zatím nehráli (i když to jistě jednou přijde). Na probíhajícím plese bylo asi sedmset lidí, které v době našeho příjezdu bavil konferenciér a také kapela XXL. Místní lidé byli velice vstřícní a příjemní, takže spolupracovat s nimi byla vcelku radost jak pro mě, tak pro našeho videorežiséra Jirku (který se stará nejen o záznam a reprodukci obrazu, ale také o videoprojekci). Jedinou pihou na tomto koncertě bylo málo času na zvukovou zkoušku.

Kapela XXL díky drobnému skluzu dohrála asi ve třičtvrtě na dvanáct a tak na přestavbu jeviště a nazvučení zbylo pouhých patnáct minut - a to je na desetičlenou kapelu skutečně málo. Nicméně všechno se zvládlo a i když zvuk v odposlechu nebyl zrovna ideální (prostě nebyl čas jej nastavit), brněnské publikum bylo kapelou ABBA World Revival doslova nadšené (soudě podle ohlasů). I kapela byla nadšená brněnským publikem, takže do Brna se příště zase rádi podíváme, v ideálním případě jako součást tour po celé Moravě. Cestou domů jsme si udělali nucenou přestávku, když nám cestu zahradil převrácený kamión, ale ani on nám v návratu domů do rodné Prahy nezabránil. Jediné, co nás tou dobou trápilo, byl hlad. Ten jsme se (nehledě na časnou ranní hodinu a svítání na obzoru) rozhodli ubít pizzou v naší oblíbené pizzérii nonstop. Pak už jen stáhnout rolety před jarním sluníčkem a hupky dupky do postýlek.

Tak máme za sebou další koncert v pražském KD Vltavská a dlužno dodat, že tento byl pro nás tak trochu výjimečný. Ne že by snad byl výjimečný tím, že by sál praskal ve švech (na to si budeme muset ještě asi chvilku počkat). Naopak, stala se nám věc nemilá. Alenku postihla zlá choroba a ještě ve dvě hodiny odpoledne ze sebe nemohla vydat ani hlásek. Na již tak dost zatěžkaná bedra kapelníka tak přibyla další starost, jak uhrajeme večerní koncert.

Ze čtyřech možných řešení se ukázalo jako ideální skloubit tři z nich. Zatímco Alenka jela za odbornými lékaři na obstřiky a na kalciovou injekci, začal kapelník z repertoáru ABBA WR vyškrtávat Alenčiny těžké sólové party. Jako trumf v rukávu se ukázala být ale Gábinka. Coby zkušený profesionál nastudovala v několika hodinách zbylé (nevyškrtané) písně, aby mohla být Alence na jevišti oporou. Vy, kdož jste na tomto koncertě byli, jste si možná všimli, že písně jako ¨Head Over Heels", "Name Of The Game" nebo "Eagle", kde se děvčata normálně střídají, tentokrát odzpívala celé Gábinka. Jinak obstřik hlasivek a krátký hlasový klid Alence pomohly natolik, že věci neznalý člověk ničeho nepoznal. Snad jen občasné starostlivé pohledy ostatních členů kapely (nejvíc Gábinky) prozrazovaly, že něco není úplně v pořádku. Alenčiny hlasivky naštěstí vydržely a také Gábinka zvládla tu větší porci zpěvu naprosto bravurně. Oběma sólistkám navíc ze všech sil pomáhaly jak sboristky Kačka a Terezka, tak tentokrát i Daník s Petrem.

I když se publikum nedočkalo písní "Honey honey" a "Super Trouper", které normálně do repertoáru ABBA World Revival patří, koncert se (podle mého) docela povedl. Jediné, co pravděpodobně opět trochu pokulhávalo, je propagace koncertů, neboť v sobotu na Vltavskou přišlo asi jen na stopadesát diváků. S teplejším počasím a s množstvím letních festivalů však doufáme, že se návštěvnost koncertů skupiny ABBA World Revival bude postupně zvyšovat.

Tak nás pozvali do krasného jihočeského města, ležícího na kdysi zlatonosné řece Otavě, do Písku. Tentokrát jsme ale nehráli sami (před námi hrála výborná ústecká kapela Feryt) a tak jsme vyráželi až na večer, tedy za tmy. David, coby navigátor, zřejmě z obavy, abychom nepřišli o krásy nočního města, nás při hledání kulturního domu provedl několika tajemnými zákoutími, ale nakonec se kýžený KD povedlo najít. Na místě nás čekalo první dobré znamení. Z akce, na kterou nás pozvali, se vyklubal ples pivovaru Platan (což je mimochodem moje oblíbená značka piva), a tak o pití a hlavě o návštěvníky tentokrát nebyla nouze. V přetopené šatně, kde kdosi schoval kličky od oken snad aby umělci před výkonem nenachladli, nás zastihla další dobrá zpráva. Gábinka si tentokrát nejen že nezapoměla žehličku (aby si děvčata mohly ještě před koncertem nažehlit kostýmy), ale dokonce z ní i před cestou vylila vodu. Možná to nevíte (asi ne...), žehlení je Gábiny nejoblíbenější činnost a žehlička tedy její nejoblíbenejší příslušenství.

Vzhledem k tomu, že ABBA World Revival hrála až po Ferytu, zvukovka proběhla velmi krátce. Ačkoliv sotva dozněly poslední tóny zvukovky obsadila kapela v přilehlé hospodě celý stůl a do vlastního vystoupení ABBA WR zbývaly asi dvě hodiny, zodpovědnost i tady zvítězila. Navíc když po dobrém Protivínském pivě a vydatné večeři přišla tradiční lenost začal kapelník Dan nervózně obcházet kolem a významně pozorovat svoje PRIMky. I kdž děvčata na připravu potřebují o něco víc času, všechno se nakonec v pohodě stihlo a v deset hodin vypuklo na jevišti "Waterloo" v podání ABBA World Revival.

Tentokrát ani Petr nemusel pobízet k tanci. Ferytem roztačené publikum jenom přeřadilo na vyšší stupeň a plně se oddalo nastalé ABBA show. Tradiční skladby sklízely tradiční úspěch a když Gabinka procítěně zazpívala že "The winner takes It all", zahlédl jsem na tváři jedné z přítomných dam i slzu. Naopak spojení "Dancing Queen" a "Hole in your soul" zvedlo ze židle (a přimělo k tanci) snad i ty nejzavilejší lenochy, tedy včetně mě.

Koncert v Písku se skutečně povedl a věřím, že se do tohoto krásného jihočeského města zase brzy vrátíme. Další koncert ABBA WR proběhne ale opět v Praze, a to 13.3. 2004 od 20hodin v KD Vltavská. Těšíme se na vás a doufáme, že se vás (diváků a posluchačů) sejde co možná nejvíc, aby nás na Vltavskou pozvali pořadatelé i příště.